Leguánek obojkový - Crotaphytus collaris

Leguánci obojkoví C. collaris obývají suché kamenité oblasti a jedná se heliofilní (slunomilné) ještěry.

Poddruh C. c. collaris obývá rozsáhlé oblasti Severní a Střední Ameriky (zejména severní Mexiko/Coahuila, severozápad Texasu, Oklahoma, Kansas, východ Nového Mexika, jihovýchod Colorada). Dorůstají se kolem 30 - 34 cm. V našem chovu je tento poddruh zastoupen ve formě Panter. Jedná se o kresbu, při které nemají leguánci typické bílé puntíky na tmavém podkladě, ale naopak tmavá barva vytváří puntíky připomínající pantery.

Poddruh C. c. baileyi (známý také jako auriceps) obývá severní část Arizony, východ Utahu a výskyt zasahuje i na západ Colorada a okrajově na severozápad Nového Mexika. Dorůstají se 28 - 32 cm.

Soužití

Pro chov leguánků doporučuji sestavení skupiny s jedním samcem a několika samicemi, může být i pár. Více samců se spolu nesnese. Chov pouze jednoho leguánka je také možný, ale může to být příčinou větší plachosti. 

U tohoto druhu nebývá problém s tím, že by se museli v průběhu roku oddělovat do více terárií. Chováme je celoročně pohromadě a nikdy s tím nebyl problém.

Velikost terária

Jelikož se jedná o hodně pohyblivé ještěry, je vhodné pro ně připravit prostorné terárium s členitou 3D stěnou. Minimální rozměr terária pro pár je zhruba 120 x 60 x 60 cm. Pro skupinu 4 - 5 leguánků doporučujeme terária například o rozměrech 150 x 65 x 70 cm a větší. 

Větrání

Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Může být umístěno i na zadní desce pod stropem. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Spodní větrání neděláme přímo naproti sobě v protějších stěnách kvůli riziku průvanu.

Osvětlení terária

Skládá se ze 3 složek - výhřev, UVB záření, viditelné světlo (viditelné denní světlo + UVA záření).

1. Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity.
   a) plnospektrální zdroje - např. zářivka Sunlux Daylight 
   b) širokospektrální zdroje - postrádají UVA záření, proto by v teráriu nemělo chybět světlo, které ho doplní. Dostatek ho mají zejména UVB zářivky od Arcadia, UVB kompakty (především Sunlux) i UVB výbojky.
   např. Arcadia LED BAR 
   

1. UVB záření zajistí kompaktní zářivka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od zvířat a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Příjem UVB záření a jeho vliv na fyzikální procesy je umocněn, pokud je leguánek zároveň vystaven vyšší teplotě. V tomto směru má výhodu výbojka, která kromě UVB také hřeje - patří mezi nejkvalitnější zdroje.

1. V případě, že jste jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Někdy je její použití potřeba i v případě výbojek, pokud sami dostatečně nevytopí dané terárium.
   

Doba svícení je průměrně 12 - 14 hodin denně. V noci nesvítíme a to ani "nočními" světly. Obecně platí, že pro úspěšný chov a zejména odchov je vhodné na osvětlení nešetřit. Čím více denního světla (vyšší intenzity světla) poskytnete, tím se bude leguánkům dařit lépe.

Teplota

Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si mohli vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 45 - 50°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 40 - 42°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 29°C. Pokud se povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teploty ve zbytku terária se budou pohybovat místy mezi 30°C až 35°C, což je ideální. Teplotu v noci nechte spadnout na 19 - 22°C, lokálně není potřeba přitápět, noční pokles teplot potřebují, aby si jejich organizmus mohl odpočinout. Výhřevné místo doporučuji vytvořit nade dnem na nějaké skalce, polici nebo velkém kameni.

Dekorace

Leguánci rádi šplhají po 3D stěně, navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s větším množstvím odpočívadel. Využijí opravdu každý výčnělek. Kromě toho milují duté korkové roury, lezou po nich a využívají je jako úkryt. Naopak o běžné větve prakticky nejeví zájem. Co se týče živých rostlin, mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. V případě umělých rostlin vybírejte umělé sukulenty, kaktusy a jiné robustní rostliny.

Substrát

Lze použít směs písku, štěrku a kamení, abyste se co nejvíce přiblížili přírodním podmínkám. Stejně tak mohou být na samotných kamínkách, seramisu nebo samotném písku. Písek je možné použít klasický říční, do dětských hřišť, do bazénových filtrací nebo i terarijní, pokud nebude příliš prašný.

Potrava

Leguánci jsou skvělými lovci. Kromě hmyzu nepohrdnou ani malými obratlovci jako jsou holátka nebo drobní ještěři. Jedná se však o kalorickou bombu, kterou není nutné dávat. Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi, cvrčci a sarančata. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významnou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Jejich negativem je velmi špatná výživová hodnota a vysoký obsah tuku.

Vitamíny a minerály

Zjednodušeně potřebují vitamíny v menší míře a vápník s dalšími minerály ve větší míře.

Vitamínových směsí je celá řada. Liší se kvalitou, složením, chutí (tedy i oblibou), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny můžete nahlížet spíše jako na doplněk, který se podává příležitostně jednou za 7 - 10 dní. Jejich přebytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Doporučit mohu například Reptivite, Reptimineral a Nekton. Existují však i vitamíny, které jsou na přírodní bázi a jejich předávkování tolik nehrozí, mohou se díky tomu dávat častěji - např. Arcadia EarthPro-A. 

Minerální látky to není jen nejvíce zmiňovaný vápník. Aby byl vápník správně využíván v organizmu měl by být ve správném poměru k fosforu. Konkrétně 2 (vápník, Ca) : 1 (fosfor, P). Zde je potřeba si uvědomit, že hmyz má nevhodný poměr ve prospěch fosforu, takže je potřeba přidáváním vápníku tento poměr otočit. V tomto směru je vhodné hmyzu před zkrmením (i kdykoli jindy) nabízet rostlinnou potravu bohatou na vápník a další minerální látky (pampeliška, jitrocel, jetel apod.).

Při výběru zdroje vápníku se doporučuji vyhnout takovému, který je s přídavkem vitamínu D3. Tímto vitamínem se totiž velmi snadno předávkuje. Vitamín D3 si tělo ještěrů vytváří přirozeně v ideálním množství díky UVB záření. Navíc bývá obsažen i ve většině vitamínových směsí. Je proto riskantní ho dávat navíc jako součást vápníku, který je podáván relativně často. Čistý vápník doporučuji přidávat alespoň dvakrát týdně, ale můžeme prakticky při každém krmení v menší míře. U mláďat v růstu a u samic v období snůšek dávejte ve zvýšeném množství. Předávkování za normálních okolností nehrozí - problémy nastanou při předávkování vitamínem D3.

Za zmínku stojí ještě hořčík (Mg), který má také vliv na správné využití vápníku v těle. Kromě toho pozitivně působí na nervovou soustavu, svalstvo, krevní tlak a další funkce. Hořčík je možné doplňovat podáváním například Aquaminu, který obsahuje celou řadu minerálních látek, nebo vápníku s přídavkem hořčíku.

Rozmnožování

Samečci jsou schopní páření zhruba od 6 - 7 měsíců. Samičky doporučujeme připouštět nejdříve po 1 roce života.

Páření může probíhat v průběhu celého roku vzhledem ke značnému apetitu samců. Největší zájem o samice však mají samci od konce zimování do poloviny léta. Před blížícím se zimováním v mnohých případech zájem o páření opadává a není ani vhodné se v tomto období snažit připouštět. Důvodem je nevhodné načasování, protože samice potřebují zůstat v optimální kondici, aby bez problémů přečkaly zimování. Gravidita samic se projevuje výskytem oranžových skvrn na bocích těla a na krku zhruba 3 týdny před kladením vajec.

Kladiště

Je nutné si uvědomit, že samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária. 

Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další dle mě nejlepší možností je i využití přiměřeně velkého boxu, který se naplní vlhkým substrátem a vloží do terária. Tento box by neměl být průhledný. Přístup může být buď klasicky shora, nebo se box zakryje a vstupuje se do něho z boku. Jako substrát do kladiště doporučuji jemný písek nebo lignocel, popřípadě směs těchto složek. Samice vyhrabávají tunely až na dno boxu a je vhodné, pokud substrát není příliš sypký a tunel se nebortí. 

Zimování

Chovatelé mají k zimování leguánků různé přístupy. Někdo preferuje zimování pouze ve zhaslém teráriu po dobu zhruba 2 měsíců. U nás se snažíme přiblížit přirozeným podmínkám a zimujeme déle a při nižších teplotách. Má to svůj důvod. Při nižších teplotách udržíme leguánky snáze v dobré kondici po celou dobu zimování. Při vyšších teplotách mohou ztrácet na váze a při odzimování by mohli být značně pohublí. 

Se začátkem zimování se řídíme dle samotných zvířat, protože u leguánků je typické, že začnou zalézat a méně žrát už na konci léta, kdy opadnou vedra. Do zimy zbývá dlouhá doba a příliš dlouhé čekání by znamenalo výraznější úbytky na váze. Přesto se snažíme zimování co nejdéle odkládat, abychom nezimovali už v září. Většinou vydržíme do začátku listopadu a pak začne proces zazimování. Přestáváme nabízet potravu a postupně v průběhu 2 týdnů omezujeme osvětlení a vytápění. Ve zhaslém a nevytápěném teráriu vydrží zhruba 10 dnů při pokojové teplotě. Následuje přesun do plastových krabiček s trochou mírně navlhčeného písku. Krabičky jsou umístěny do vinotéky s možností chlazení, během zimování je vinotéka zhasnutá. Každých několik dní se teplota sníží zhruba o 1,5°C. Tímto procesem se dostaneme na konečných 7°C. Přibližně po 2 - 3 týdnech se opět začne s pozvolným navyšováním teploty až se nakonec vrátí do zhaslého terária. Po postupném rozsvěcení světel a zvyšování teplot se začíná nabízet potrava. Celý proces od začátku hladovky až do jejího konce trvá zhruba 2,5 - 3 měsíce.